Žít do stovky
-
#44 Staré olivovníky
Při procházce krajinou plnou olivovníků, svědků možná až staletých příběhů, žasnu nad jejich rozmanitostí. Prastaré, plné děr, zkroucené jako prádlo při ždímání nebo zaklesnuté do sebe jako milenci či bojovníci – olivovníky jsou naprosto nepředvídatelné a fascinující. Pamatuji si, jak jsme pod nimi tančili v Chorvatsku swing a četli si Pána prstenů od Tolkiena. Olivovníky…
-
#43 Přirozené světlo
Sluneční paprsky pronikají mezi stromy a odhalují dosud neviděné stezičky mechem a kapradím, hladí kmeny starých dubů, jako reflektory nasvětlují drobné houby na trouchnivějících pařezech. Dopadají na tvář, která se jimi nechá hřát a propadá se za víčky do oranžového světa. Ráda se nechávám paprsky provázet, ať už prostupují lesy nebo se okny zatoulají do…
-
#42 Blízké vztahy
Těší mě sledovat, když mezi mnou a druhými přirozeně roste blízkost a porozumění. Společně tkáme vlákno po vlákně, jemně se jich dotýkám a doufám, že je nepřetrhnu. Někdy se jen tiše zastavím a obdivuji, jaké vzory nám vznikají mezi prsty. Každý je jiný. Často je to drobná a trpělivá práce, někdy vzor ani nedokončíme, i…
-
#41 Moře | the Sea
Poznáš ho na míle daleko, slanost na tvém jazyku, skřek racků. Přicházíš blíž a sleduješ jeho počínání. Pomalu ukusuje ze skal a útesů, zrníčko po zrníčku se z nich stává písek na jeho dně. Vyplavuje ho na břeh a zase polyká, stahuje do hlubin. Písek je plný kamínků, mušlí, zbytků řas (nejspíš i těch lidských)…
-
#40 Hory do kapsy
Vůči kamenům jsem nikdy nebyla pozorná. Geologie mi zněla jako něco ztěžklého a zastaralého. Kdybych napsala dávnověkého, byla bych blíž skutečnosti, ale to by kameny hned dostaly vzrušující nádech, což pro mě kdysi neměly. Můj pohled k nim svedl až Jiříček. Měl jich plné myšlenky a plné kapsy, když se vracel domů z výletů. Jeho…
-
#39 Ježdění na lopatě
V čerstvě napadaném sněhu líšeňské rokle se během dne objevují obrazce jako zimní obdoba kruhů v obilí. Stačí chvíli počkat a je po záhadě. Tvůrci jsou děti, které v kuliších a palčácích brázdí okolí na bobech a na saních nebo staví sněhuláky a koulují se do zemdlení. Boby mají různé barvy: červené, zelené, modré, vždy…
-
#38 Když se probouzí les
Les se probouzí od země. Minimálně ten, který mě obklopuje – dubohabřinový. Zpod spadeného listí se proderou jako první jaterníky a fialky, vystřídají je bělostné sasanky hajní a žlutavé sasanky pryskyřníkovité, plicníky s modrofialovými hlavičkami, petrklíče (podle sv. Petra, který upustil u brány na zem klíče a na tom místě vyrostly vícehlavé prvosenky), jen na…
