Blog
-
Můj rok 2019
Na úvod k ročence za rok 2019 sdílím moji nejoblíbenější fotku z cest. Rezonuje se skladbou Vlaštovky od kapely Traband, která mě provázela během putování a plně odpovídala mému rozpoložení. Má nádherný text. A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, že někde…
-
To nejlepší, co jsem četla v roce 2019
To se na to podívejme, ona už vůbec nečte. Studovala literaturu a to ji odnaučilo číst. To tak. Čtu. Akorát nepíšu o tom, že čtu. K neuvěření, že uběhl více jak rok, kdy jsem o nějaké knize napsala, pokud nepočítám ekokritický rozbor Zelených bájí a Totemu vlka. Přitom právě v posledním roce jsem četla ustavičně.…
-
#25 Šípky
Zemité barvy pozdního podzimu doplňuje sytá červeň šípků, má oblíbená barva. Pro Stránskou skálu jsou šípkové keře charakteristické. Prorůstají plotem, který obepíná naši zahradu, ladí prve se zlatavým obilím, poté s hutnou masou hlíny, na strání přizvukují žlutavé seschlé trávě, která připomíná step. Po cestě domů míjím celou louku zarostlou rudými keři, mezi kterými by…
-
#24 Zlatavé obilné pole
Sluneční paprsky se v létě už od rána prochází po špičkách obilnými klasy, aby je snad nepolámaly. Příjemný pohled pro sny rozjitřené ráno. Tu a tam vykukují vlčí máky, ozve se křik bažanta nebo zašustí těla procházející srny s mládětem. Prožila jsem první rok s obilným polem před okny kuchyně. Pár kroků od zlatavého jezera…
-
#23 Knihařství a písařství na Zelném trhu
#zitdostovky #Vánoce Dřevěné stánky se zdobenými vývěsními štíty jsou v pozdních hodinách zabedněné jakoby schoulené a dřímající po perném dni. Podobají se jako vejce vejci, a na Zelném trhu dokonce vytváří jakési bludiště plné soukromých zákoutí. Žlutavé řetězce světel ve tvaru komet nebo vloček město zútulňují, což oceňuji především během neplánovaných nočních toulek vylidněnými ulicemi.…
-
My year 2018
Za loňský rok se mi vytváří ročenka těžko. Moc jsem nefotila. Nejvíc děti v lesní školce, kde pracuji. Spousta rozesmátých tváří v situacích, které popírají přírodní zákony a překračují hranice reálného světa vstříc magickému. Líbivé, ale o mně nevypovídají zhola nic, snad jen, že ráda pronásleduji děti s foťákem. Kdyby se jednalo o koncept jako…
-
Přes moře do bezpečí
V několika působivých větách a obrazech příběhu The Journey (Cesta) dokázala italská ilustrátorka a spisovatelka Francesca Sanna zachytit nejen strach a temnotu války, ale i odvahu, naději a vytrvalost prchající matky, která se snaží zachránit své děti. „The war began. (…) And one day the war took my father. (…) We don’t want to leave…
