#zitdostovky #Vánoce
Dřevěné stánky se zdobenými vývěsními štíty jsou v pozdních hodinách zabedněné jakoby schoulené a dřímající po perném dni. Podobají se jako vejce vejci, a na Zelném trhu dokonce vytváří jakési bludiště plné soukromých zákoutí. Žlutavé řetězce světel ve tvaru komet nebo vloček město zútulňují, což oceňuji především během neplánovaných nočních toulek vylidněnými ulicemi.
Brno počátkem prosince ožívá vánočními trhy. Navečer už šumí desítkami načatých rozhovorů, voní svařeným vínem nebo moštem a nakousnutými langoši a bramboráky, nad střechami stánků a mezi zdmi se rozléhá hudba z podia.
Donedávna mě trhy příliš neoslovovaly, i když oceňuji sjednocenou podobu stánků a naprosto neromanticky zavedení vratných kelímků a košů na třízený odpad. Před pár lety jsem si oblíbila churros s roztavenou čokoládou, ale na pravý poklad jsem narazila teprve loni.
Jako když otočíte ručičkami hodinek a vrátíte čas o sto let zpátky. Mile se usmívající prodejce s černou buřinkou na hlavě v šedém kabátě, obklopený deníky, kalendáři, šuplíky s poznámkovými bločky, gumami, pohlednicemi, magnetky a kaleidoskopy, které otáčí nebem i zemí a ze světel dělají ohňostroje. Po stěnách visí malby květin tištěné na tvrdém papíře se zajímavou strukturou a zarámované v omšele vypadajícím rámu. V minulosti ho ukotvují i vzory na předmětech – roztodivné rostliny a zvířata s latinskými názvy jako z botanických a zoologických knih z dob, kdy se vše malovalo ručně. Létající balóny, lodě nebo kolo.
Na knihařství a písařství Oujeský na Zelném trhu jsem se celý rok až dětsky těšila. O to víc, že jejich výrobky si nemůžete koupit přes internet, pouze na jarmarku nebo na vánočních trzích.
Hned při první návštěvě jsem si koupila nový diář a vysněný deník. Loni jsem si taktéž koupila diář, k tomu tapetu do skříně, kterou taktéž vidíte na fotce.
PS: Při rešerši zjišťuji, že deníky už jsou k prodeji i na internetu, škoda.
Co na srdci, to v prstech