Jen na chvíli se odrazit, odlepit nohy od země a projet nákupní uličkou rychlostí jeden metr za sekundu – drobnost, po které se křením jako děcko, a stejně tak se cítím provinile. Neviděl mě prodavač? Kdyby mě zastavil a řekl: „Slečno, tady nemůžet jezdit na nákupním vozíku!“, nevím, zda bych poslušně sklopila hlavu, nebo jezdila…

Při procházce krajinou plnou olivovníků, svědků možná až staletých příběhů, žasnu nad jejich rozmanitostí. Prastaré, plné děr, zkroucené jako prádlo při ždímání nebo zaklesnuté do sebe jako milenci či bojovníci – olivovníky jsou naprosto nepředvídatelné a fascinující. Pamatuji si, jak jsme pod nimi tančili v Chorvatsku swing a četli si Pána prstenů od Tolkiena. Olivovníky…