Tipy na čtení z knihovniček druhých

Během covidu jsem (znovu)objevila vášeň pro cizí knihovny a knihovničky. Ty městské se zavřely, neznámé knihy si nekupuji a všechny své knihy „na později“ jsem přečetla během prvních měsíců. Vzácný se stal i kontakt s kolegy, přáteli a rodinou, o to vzácnější, že se mnou sdíleli své knihy – natož když jsem se jimi mohla probírat sama. A ještě lépe: strávit s nimi celý večer.

Mám štěstí na různorodé a náročné čtenáře a čtenářky, antikvariátní kousky doplňují nejnovější díla, směs žánrů i témat non-fiction dostatečně uspokojují moji zvídavost. Mnohé knihy bych si v městské knihovně s neomezenými možnostmi sama nevybrala. Přitom minimálně jedna kniha mi změnila život.

Pojďte se mnou prozkoumat některé z mých oblíbených knihovniček a inspirujte se.

Na návštěvě u Michala

Chaos. Knihy leží v hromádkách na psacím stole, v poličkách u dveří i vedle komory, na zemi u postele, jedna trčí z batohu. Michal hodinu a půl z mé návštěvy stráví představováním titulů, z nichž většinu sám nečetl, zato Tolkiena alespoň šestkrát (a filmy viděl v prodloužené verzi, pochopitelně). Co ho zaujme, to si koupí, z korporátu má Sodexo kartu a peníze na knihy se prakticky nedají utratit. Tíhne nejen k fantasy, ale také k filozofii, racionalitě, efektivnímu altruismu, k polyamorii a ke vztahům. Spousta knih je v angličtině. Je z čeho vybírat. Z první návštěvy si odnáším More Than Two: praktický průvodce etickými polyamory vztahy a Interviews With History and Power od Oriany Fallaci.

Můžu říct snad bez nadsázky, že první kniha mi změnila život (ne, že bych o polyamorii nevěděla). Později jsem ji doplnila Etickou courou od Dossie Easton a Janet W. Hardy, což je navzdory poněkud vulgárnímu názvu skvělá kniha o lásce k sexu. O něco méně zajímavé, ale přesto obohacující byly knihy Pět jazyků lásky od Gary Chapmana (díky němu jsem zjistila, že jazykem lásky mé mámy jsou nejspíš dary) a Vztahy a mýty od Honzy Vojtka (především jeho dělení fází vztahu na zamilovanou, diferenciační a komitující).

V průběhu dvou let jsme si s Michalem předečetli všechny tři díly Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena (což mě přivedlo na plán putování po Švýcarsku, kde Tolkien strávil s přáteli více jak měsíc a mnohá místa ho inspirovala), nyní čteme Hobita a já si mimoděk přečetla ještě vtipné povídky List od Nimrala a jiné příběhy. V jeho knihovně narazíte i na Neila Gaimana, Franka Herberta nebo Valeria Bacigalupa. Dostala jsem se přes něj i k Vyprávění od Ursuly K. Le Guin.

Kromě veganských kuchařek jsem tu objevila celou řadu odborných knih, které často nesou doporučení Obamy, Muska nebo Gatese a nenechají mozek v klidu. Například docela známé Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana, jsem v půlce. V knize Dobré úmysly nestačí od Williama MacAskilla (nedávno vyšla i jeho kniha What We Owe the Future) jsem se dočetla podrobněji o efektivním altruismu, v The Precipice od Tobyho Orda jsou odstupňovaná existenční rizika pokud přihlížíme k zániku lidstva a lidství. U Orda mě těší především jeho optimistický úvod, kniha vyšla nedávno i v překladu Anny Štádlerové. Protože největším existenčním rizikem je z longtermistického pohledu umělá inteligence, přečetla jsem si i knihu Jako člověk – Umělá inteligence a problém jejího ovládání od Stuarta Russella, díky které jsem konečně pochopila skutečná rizika AI (tedy ne, že nás stroje vědomě ovládnou nebo zničí).

Do knižního klubu Sauna jsem si přečetla Factfulness od Hanse Roslinga (mám ke knize mnoho výhrad, ale doporučit ji můžu). O tom, co o nás říká třeba vyhledávač na google napsal Seth Stephens-Davidowitz v knize Všichni lžou. Zjednodušit rozhodování mohou Algoritmy pro život od Briana Christiana. I po letech je pro mě přínosná osobnostní vize, kterou jsem si udělala na základě knihy Konec prokrastinace od Petra Ludwiga. Pojetím práce a jednotlivých projektů metaforou pohodlné sedačky s různými polštářky mě utěšila kniha Kreativní myšlení od Amy Whitaker.

Když přespávám u sestry

Markétiny knihovničky si téměř nevšimnete, přestože tvoří zídku mezi obývacím prostorem a jídelnou. Je nízká a trošku ve stínu. U knihovny stojí pohodlné šedé křeslo, do kterého se dá stulit a číst si. Luxus, který si doma dovolit nemůžu, protože nemám sedačku ani nic tomu podobného. Její byt je pro mě ostrůvkem soukromí, kde občas přespávám a s potěšením procházím jejími knihami.

Celou neděli jsem například strávila čtením Marťana od Andy Weira, a přečetla jsem ho. Nadchne každého badatele, já se u něj hlavně smála. Sestra mi také odmítla půjčit (aby mi ji mohla darovat) historickou non-fiction trilogii od Yuvala Noaha Harariho: Homo Sapiens, Homo Deus a 21 lekcí pro 21. století. Oslovila mě i kniha Když není úniku: Umění milovat sebe a tento svět od buddhistické mníšky Pema Chödrön, ale mnohé knihy na mě ještě čekají.

Místa, která mám ráda

Přesto se pochopitelně najdou i oficiální místa k zapůjčení nebo koupi knih, kde se cítím příjemně. Především pokud mají určitá omezení: například Book Therapy na Zelném trhu v Brně se specializuje na esteticky a typograficky krásné, případně jinak hodnotné knihy. Najdete zde například edici Crossover od Arga, ve které vyšel MacAskill i Ord, nebo dětské knihy – největší poklad byl objev knihy Under the Same Sky od Britty Teckentrup nebo The Planet in a Pickle Jar od Martina Stanev.

Hotové poklady z české i cizojazyčné dětské literatury najdete v Knihkupectví Dlouhá punčocha, pro kterou Marcela a Zuzana vybírají jen ty nejlepší kousky. Zároveň vám dobře poradí, ale můžete si tam i jen tak číst a těšit se.

Další mé milované místo je suterén knihovny na pedagogické fakultě v Brně. Knihovníci a knihovnice tu do polic čelem vyskládávají ty nejlepší kousky a musím říct, že mají skvělý vkus. Takhle jsem objevila třeba Probudím se na Šibuji od Anny Cima, znepokojivou knihu Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých od Olgy Tokarczuk, Zvířata v překladu od Temple Grandinové nebo Kluk odnikud od Katherine Marsh, ale výčet by byl příliš dlouhý, jelikož se jedná o knihovnu. Nicméně i tyto knihy pro mě někdo předvybral.

Těším se na další objevy. Tuším, že i knihovny Zuzany, Marcely, Peťky nebo Jany by pro mě byly láskou na první pohled.

Co na srdci, to v prstech