Ester Dobiášová

Před pár dny jsem spolu s Evou úspěšně zakončila dva roky studia na oboru Literatura a mezikulturní komunikace. Před pár měsíci jsem se pídila po sebenepatrnější informaci o tom, jak státní zkoušky na LMK probíhají, co od nich očekávat, na co se připravit. O podkladech ke zkoušce ani nemluvě. Nevědomost ve spojení s představivostí v nás vyvolávala stres. Pochopitelný, ale přehnaný. Teď vám tedy povím, co se dělo za zavřenými dveřmi.

Šaty, modré, a vínové punčocháče v kožených polobotkách. Nervozitu před začátkem státnic jsme zaháněly nožem, v kuchyňce, při krájení domácí bábovky jako pohoštění pro přísedící. Není to povinnost, nikdo to neočekává, ale je to milé a já mám mramorovou moc ráda.

Že vás nějaké drobky z bábovky nezajímají? Jak chcete. Státnice na LMK mají tři části: obhajobu diplomové práce, prezentaci projektu a ústní zkoušku.

Obhajoba

Obhajoba trvá 30 minut až hodinu. Můžete mít písemnou oporu – já měla ručně psané kartičky. Krátce (cca 10 min) představíte svoji práci, především závěry, ke kterým jste dospěli (ano, během psaní diplomky dospíváte, spíš stárnete).

Poté jeden z přísedících přečte posudky oponenta a vedoucího práce a vy máte možnost se k nim vyjádřit. Myslím, že je dobré uznat, v čem s posudky souhlasíte a v čem s nimi nesouhlasíte. K obhajobě bych doporučovala přistupovat s otevřenou myslí, reagovat konstruktivně, krátce, ale srozumitelně. Posudky najdete u své práce, ale mělo by vám dojít upozornění na e-mail.

Osobní vložka

Když jsem si přečetla posudek oponentky mé práce, dala mi za D, bylo mi jasné, že má několikaměsíční práce si jiné hodnocení nezasloužila, že jsem ji opravdu mohla napsat lépe, že tento posudek formuje první dojem, který ze mě budou přísedící mít, že se to tím pádem odrazí na celém dni a možná to celé projedu. Nebyla jsem rozzlobená, ale zklamaná sama ze sebe. Mým upřímným záměrem bylo napsat dobrou práci. Můžete ji najít ZDE.

Přesto to, co mě zajímalo především, bylo – pokud jsou její výtky oprávněné, jak k tomu došlo a jak se tomu dalo předejít? Oponentura by měla být především podnětem k zamyšlení, to je na ní podle mě zajímavé a v tom mi připadala velmi cenná. I proto mě paradoxně těšila – nejen ve smyslu: „Ha, celou dobu jsem věděla, že jsem looser“, ale i: „Hm, zajímavé, mám o čem přemýšlet.“ Po čase jsem došla k závěru, že má práce přece jen má svoji hodnotu. Vedoucí práce mi dala v posudku hodnocení B.

Naštěstí jsem prošla pouze jednou obhajobou, těžko tak můžu říct:  „Klíč je v tom…“. Teď ale vím, že: 1) první dojem neutváří posudky, ale dobré představení práce a jejích závěrů (příprava obhajoby mi zabrala překvapivě cca sedm hodin); 2) negativní posudek poskytuje skvělou zásobu podnětů k „odvetné“ argumentaci, po které má práce vypadala ještě lepší. Práci jsem obhájila za A. I díky velmi milé podpoře vedoucí mé práce.

Bylo úlevné vidět, že jsme si přišli promluvit o mé práci, které jsem součástí, že zde není hřiště dělené na Já a Oni. Tato atmosféra se udržela až do závěrečného potřesení rukou.

Ústní zkouška

Ajajaj. Velká neznámá. Na webu stojí psáno: Dějiny české literatury a kultury v nadnárodních souvislostech od počátku 20. století do současnosti.  Žádné bližší okruhy neexistují. Co to znamená nadnárodní souvislosti? Znamená to, že se máme do sebemenší mrtě naučit i počet vousů na neoholené tváři Egona Bondyho? Co tím myslíš, že garant našeho oboru a jeden z přísedících je jeho syn, jak můžu mluvit o jeho tátovi? Jo, ty vyplašené oči a sdílení domněnek stojí za trošku nejistoty.

Vy budete mít nejspíš jiné přísedící, ale zkouška by měla být, doufejte, nastavená podobně. Každá z nás dostala jeden výsek dvacátého století a 30 minut na písemnou přípravu. Otázky zněly: nástup avantgardy; období po roce 1989; meziválečné období (ano, na počátku jsme byly tři mušketýrky). Přísedící nám otázku přiblížil. U mě (literatura a kultura po roce 89‘) to byla postmoderna, současná literatura a umění obecně (ha, takže i 21. století!).

Samotná zkouška trvala cca 20 minut, kdo ví. Písemné poznámky je dobré přehledně strukturovat, protože si je přísedící prohlíží a doptávají se na to, co je zajímá. Byly jsme to ale, tuším, my, kdo volil, o čem si budeme povídat, o čem víme nejvíc, co nás samotné zajímá.

Prezentace projektu

Jakého projektu? To záleží. Můžete si vybrat interpretační metodu, představit ji a aplikovat na knihu, část knihy, povídku, film seriál, komiks, malbu, jednoduše jakýkoli druh umění. Můžete si vybrat překladatelský problém, představit ho a aplikovat. Můžete zabrousit do adaptace, intermediality, intertextuality, hypertextualizace…ne, teď už si vymýšlím. Na webu se dočtete, že si můžete vybrat z teorie literatury a metody literární vědy; teorie intermediality a adaptace nebo teorie a strategie komunikace a překladu.

Projekt si připravujete předem doma. Má teoretickou a praktickou část. Na jeho prezentaci máte 15 minut, například formou power pointu. Konzultujete ho se školitelem, což nesmí být vedoucí vaší diplomky. Školitel by se měl v problematice orientovat. Téma by nemělo být stejné jako ve vaší práci. Já se věnovala ekokritické analýze knihy Totem vlka.

Po prezentaci se na vás přísedící obrací s dotazy. Je v pořádku říct, že něco nevíte. Ani Sokrates se toho nebál, proč bychom se toho báli my.

Jak se na státnice připravit?

Těžko říct. Každému vyhovuje jiný přístup. Já jsem pečlivý typ. Začala jsem se učit velmi brzy, což mi umožnilo sledovat videa, filmy, poslouchat audionahrávky, číst si poezii a vše, co se učím, si také zažít jinou formou než ryzím biflováním. Spisovatelé tak pro mě nebyla neznámá jména, ale lidé s příběhy. Tento způsob mě světu literatury přiblížil víc než předchozí dva roky. A tak přesto, že bylo učení vyčerpávající, bez hranic, bavilo mě. Seznam knih k přečtení se rozšířil o desítky.

Pokud vím, nikdo komplexně nezpracoval poznámky k učení. Můžu s vámi sdílet ty svoje. Pracovala jsem především se dvěma knihami: Dvacáté století v zrcadle literatury od Jiřího Pechara (převážně světové, skvělé myšlenky) a Česká literatura od počátků k dnešku od Jana Lehára. Pro pochopení jiných druhů umění doporučuji edici nakladatelství Taschen (Dadaismus, Kubismus, Expresionismus, Fauvismus aj.) a Příběh umění od Gombricha.

Pomohly mi i stručné, ale podnětné rozbory jednotlivých děl v učebnici Obsahy a rozbory děl a krátká videa Mluvící hlavy FF UK (stále přidávají nová). Doporučuji i dokumenty na webu ČT a audionahrávky na Českém rozhlase Vltava.

Nejtěžší pro mě bylo pochopit básníky. Ne, že by se mi to podařilo, ale nikdy jsem tak intenzivně nečetla poezii jako při učení na státnice. Ohmatat si knihu, podívat se na typografii, pročíst si konkrétní básně, minimálně mně pomáhá. A učení to oživuje.

Další užitečné informace

Nezapomeňte si maximálně pět dní před státnicemi vyzvednout na studijním oddělení potvrzení o splnění požadavků připuštění ke státnicím.  A ne, nemusíte vrátit všechny knihy do knihoven.

A co po státnicích? Studentem zůstáváte do konce měsíce následujícího po státnicích. U mě do konce července. Doporučuji si koupit Kartu absolventa, můžete pak chodit zdarma do všech knihoven, navštěvovat Kariérní centrum, dělat si kurzy v rámci Celoživotního vzdělávání atd.

Závěrem

Státnice na LMK byly překvapivě příjemné. V ten konkrétní den. A já doufám, že po přečtení tohoto článku budete méně poplašení, pokud jste snad byli. Každý se teď ptá – a jaký je to pocit, když jsi dokončila státnice? Každá si přeje, abych cítila úlevu a svobodu, protože jen pak bude universum fungovat tak, jak má. Hm. Nechte se překvapit.

– přečtěte si i článek o státnicích od Evky, slovenské kolegyně, která v mnohém obohacuje tento článek a pohled na státnice na LMK –