Ester Dobiášová

Dlouho jsem vás nezvala na fotografické výstavy. Tak tomu je konec. Další várka vizuální slasti je tu.

Začneme rodným Brnem. V Otevřené zahradě visí ve třech patrech budovy C dokumentární fotografie Jana Vermouzka: Sibiř. Svébytný způsob života v drsné krajině. Převážně o lidech, ale nejen o nich.

Kromě spalujícího vedra vás může letní Praha přilákat dvěma výstavami české dokumentární (černobílé) fotografie. V klimatizovaných prostorách.

V Galerii hlavního města Prahy můžete zhlédnout retrospektivní výstavu Jiřího Hankeho (Fotografie 1973–2018) . Já znala a těšila se především z jeho Pohledů z okna mého bytu. Nově mě oslovily především cykly Lidé z Podprůhonu, Pařížské fragmenty, Texas 1990 a TV Image.

Fotografie jsou rozmístěné v obou patrech a ke vstupence dostanete minikatalog, ze kterého si můžete později vystřihnout Hankeho fotky. Nebo to dělám jen já? Pokud jste v Galerii ještě nebyli, má parádní knihkupectví s fotografickými knihami. Já ukořistila knihu Workers od Sebastia Salgada ve slevě.

Ve Veletržním paláci vystavují současnou dokumentární fotografii členové skupiny 400 ASA: Alžběta Jungrová, Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Tomki Němec, Jan Mihaliček a Martin Wágner. Každý fotograf má několik fotografií z rozsáhlejší série v samostatném „boxu“, kterému dominuje fotografie otisknutá ve výklenku uprostřed stěny, ke které se sbíhají z obou stran další fotografie již v rámech.

zdroj

Cudlína, Kratochvíla a Němce znám už dlouho, ale velkým objevem je pro mě Martin Wágner a Jan Dobrovský. Do jejich tvorby mi daly hloub nahlédnout knihy umístěné na lavičkách po straně výstavního prostoru (listování fotografickými knihami je jedna z mých nejoblíbenějších činností). A tak jsem procestovala s Martinem Wágnerem Sibiř (připravovaná kniha nakl. Paseka: Siberius), Jan Dobrovský mě zavedl v knize Families do komunity Romů s poutavou a vtipnou předmluvou. Romové ve fotografii jsou velké téma (viz Cikáni od Josefa Koudelky nebo Libuna od Iren Stehli) a Janu Dobrovskému se podařilo jej uchopit opět z trošku jiného úhlu a osobitě.