Můj letošní rok charakterizuje zahlcení. Neustálý proces učení v práci, ve vztazích, hledání soukromí v garsonce v sedmém patře paneláku, zahlcení myšlenkami a emocemi, opět téměř bez lidí kvůli covidu. Nejspíš proto ve výběru fotek, které jsem nafotila tento rok, najdete především fotky z míst, kde se můžu nadechnout.
V rámci psychohygieny jsem si pořídila makroobjektiv. Každičký flek na skle jde vidět, každičký pohyb rozostří hlavní motiv. Focení makra vyžaduje velké soustředění, ideální, když chce člověk na chvíli přestat myslet.
Když to šlo, opouštěla jsem byt a toulala se krajinou. Putovala jsem i po chorvatských ostrovech, tyto fotky najdete v blogovém příspěvku.
A když nikam uniknout nešlo, fotila jsem alespeň pohled z okna ve stylu Jiřího Hanke. Naprosto stejný výsek za každého počasí a v různých situacích. Tanky tudy nejspíš nepřejedou, naštěstí. Jsem zvědavá, jak tato série dopadne.
Co na srdci, to v prstech