doporučuji knihy

  • Jan Lukas: Pražský deník 1938-1965

    Jan Lukas: Pražský deník 1938-1965

    Jak sdělit fotografií, co nemůžeme říct slovy?

  • Interview s fotografií

    Ráda bych vám představila knihu rozhovorů s několika světově známými fotografy – Interview s fotografií. Půjčila jsem si ji kvůli Antonínu Kratochvílovi, česko-americkému fotografovi, jehož práce mě oslovuje pro svoji expresivitu v dokumentu a využití přirozeného světla v portrétech (viz jeho web). „Odcházím na plac bez blesku, světlo raději hledám. A ti, které fotografuji, se…

  • Příběhy ze života Vietnamců

    Kolik toho víte o Vietnamcích? Jedli jste jejich jídlo, četli jejich knihy, viděli jejich filmy? Já doteď ne.

  • Feng C’Kchaj: Nahé srdce

    eseje Střípky ze spisovatelova života a vnímání světa s obecnějším závěrem. Jednota, věčnost, koloběh, pozvolnost, dětské nazírání. Zaujaly mě různé čínské svátky, tradice, fantazie, která zaznívá z názvů. Výpisky z knihy, aneb co mě zaujalo: FENG, Zikai a Dušan ANDRŠ. Nahé srdce. 1. vyd. Praha: Brody, 1998. Východní řada. ISBN 80-86112-08-X. Společnost cestujících Docela obyčejné přirovnání života k jedoucímu…

  • Mí oblíbení spisovatelé

    Mí oblíbení spisovatelé

    Když jsem byla mladší, hltala jsem jednu knihu za druhou. I proto pro mě bylo snazší vytvořit seznam oblíbených spisovatelů, mých průvodců dětskými světy a mým dospíváním. Obsahově zajímavé s výraznou pointou a čtivým, poměrně jednoduchým slohem se vynačovala většina knih, které jsem vzala do ruky a schovala si za oči – což není výtka,…

  • Mých téměř 1001 knih, které si můžete přečíst, než zemřete

    Ze všech knih jako první kromě některých milovaných bych odkázala na Světovou knihovnu Odeon a mé oblébené spisovatele pro dospělé a pro děti. Knihy jsou řazené do sekcí dle mého výběru. Většinou jsou to knihy, na které častěji vzpomínám, které ve mně zanechaly silný dojem a do určité míry mě ovlivnily. Když mi to přijde…

  • Knižní láska: Světová knihovna Odeon

      Upoutala mě kniha částečně s podobnou tematikou (i zde se objevují koncentrační tábory) jako Wieselova Noc, avšak fiktivní – Zvuk slunečních hodin od Hany Andronikové. „Autorka používá postmoderní vypravěčské postupy, jako je střídání časových rovin a hledisek jednotlivých postav či fabulace založená na skutečných postavách a událostech.“ (wiki) Já bych ocenila lyrické opisy a…