Letos jsem moc nefotila. Podle počtu fotografií vlastně víc než loni, ale ne pro sebe, jen pro druhé: pro Lipku, Hnutí DUHA a pro lesní mateřskou školku Lesinka. Nekladla jsem si tolik otázek a nehledala pomocí fotografie odpovědi jako předešlé roky, tak si to vysvětluji. Možná mi chybí podněty. Často nechávám fotoaparát doma, především na výletech, kde se mi nechce tahat těžkou zrcadlovka, ke které mám pouze jeden pořádný objektiv, a ten se mi už zajídá. Zdá se mi, že ztrácím cit pro kompozici, když necvičím oko, což dává smysl. Že používám fotoaparát už jen jako dokumentační prostředek, způsob, jak zaznamenat pomíjivé, ale nesnažím se vyjádřit žádnou myšlenku. Přesto bych ráda pokračovala v ročenkách, které mám moc ráda.
Začněme něčím čistým, jednoduchým a přírodním.
Letos jsem se obecně už od jara, především od jara, navracela k těm zdánlivě banálním motivům, kterými téměř každý fotograf začíná. Rostliny. A moc mě to těšilo.
Od března máme fenku Sunny.
Nějaké fotky z výletů jsem si přece jen přivezla. V odkaze najdete víc fotek ze série Pouliční modrá série a Léto začíná opět modře.
A z toho dvě ukázky hospodaření v krajině. Vedle sebe.
Nevím proč, ale oblíbila jsem si focení takovýchto aut s podobnou atmosférou. Cítíte ji tam taky?
Vizuální deníky nechybí ani letos. Kromě deníku z autotripu po Rakousku a Slovinsku jste mohli vidět deník z Beskyd nebo jednu sérii ze září, v odkazech najdete všechny fotky. A přidávám ještě jednu fotku z Brna. Jsou to téměř jediné fotky v černobílém provedení, letos jsem viděla svět spíš barevně.
Mé tři oblíbené fotky. Dvě jsou z Budapešti, v odkaze najdete zbytek fotek včetně opuštěného nádraží.
Ve městech jsem pokračovala ve focení figurín. Tyto dvě jsou nejlepší.
Psala jsem, že jsem fotila převážně pro někoho. Bezprostřednost dětí před foťákem je skvělá, ale protože nechci vkládat tváře dětí, tak vám ukážu alespoň ilustrační fotky z lesní mateřské školky Lesinka v Ochozu u Brna.
Pro Hnutí DUHA jsem fotila ilustrační snímky ze Tří ocásků v Brně, kde se snaží být zero waste.
Toto je náhled zahrady Rozmarýnku, kde jsem začala vést fotokroužek.
Poslední zastavení v letošním roce.
Ať vás světlo provází!
Co na srdci, to v prstech