Protože studuji umění, ráda bych vám občas zprostředkovala nějaké zajímavé myšlenky z knih, které čtu. Dnes je to kniha Umělecké styly, školy a hnutí, která mi přišla perfektní pro přehled moderního umění. Výpisky nejsou výtahem, jen tím, co mě nejvíc zaujalo.
citace z: DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí: encyklopedický průvodce moderním uměním. 2. vyd. Praha: Slovart, 2005, 304 s. ISBN 8072097318.
Impresionismus
15: Kontrast, neostrost a fragmentace tehdejších fotografických snímků, vyvolané zrnitostí, na ně působily stejně silně jako japonské rytiny, které se vyznačovaly neevropskou kompozicí, perspektivou a plošnou barevností. (…) Scházeli se například v Café Guerbois na Montmartru)
16: Paul Gauguin (viz syntetismus), Paul Cézanne (viz postimpresionismus), Georges Sauret a Paul Signac (viz neoimpresionismus). (…) Tahy štětcem, jež je třeba spojit, aby se dílo mohlo „přečíst“, nutí diváka k účasti na vytváření úsudku, což je zcela klíčová koncepce i jiných uměleckých metod dvacátého století.
17: Degas (…) Ze všech impr. byl nejvíce ovlivněn fotografií, typickým rozostřením obrazového pole, smyslem pro momentku, fragmentaci objektů i prostoru a pro zrnění obrazu.
18: Také v jiných uměl. oborech se hovoří (s větším či menším oprávněním) o impr. tam, kde jde o zachycení přechodných vjemů, například v hudbě Revelově a Debussyho, či dokonce v prózách Virginie Woolfové. (…) Snad ze všech nejdůl. je, že im. lze považovat za počátek boje za svobodné VU, za přechod od pouhé popisné funkce k vytváření nového jazyka a smyslu, za styl spřízněný s jinými umě. formami, především s hudbou a poezií.
41: Symbolisté byli prvními umělci, kteří prohlásili, že tím správným obsahem umění je vnitřní svět nálad a emocí, nikoli objektivní svět vnějších vjemů.
44: Munch, Výkřik (1893): „Zastavil jsem se a opřel o zábradlí, skoro mrtvý únavou. Nad modročerným fjordem visely mraky, červení jako krev a jazyky požáru. Přátelé mne opustili a já, chvějící se úzkostí, jsem si uvědomil ohromující, nekonečný křik přírody.“
SYNTETISMUS
53: Gauguin, vůdčí duch skupiny, cítil, že přímé pozorování přírody je jen částí tvůrčího procesu a že vstup paměti, představivosti a emocí značně zesiluje dojem a vede k smysluplnějším formám. (…) Jeho cílem nebylo malovat jen to, co vidí zrak, ale spíše to, co cítí umělec, a proto se ve snaze vytvořit umění, v němž mají barvy dramatické, citové a expresivní efekty, vyvaroval i impr. naturalismu a vědeckého zaujetí neoimpresionistů.
SKUPINA DIE BRÜCKE
74: Členové byli mladí, idealističtí a plně věřili, že malováním mohou vytvořit lepší svět pro všechny. (…)
SKUPINA DER BLAUE RAITER
94: Nesjednocoval je jednotný styl, ale sp. ideologie, totiž neutuchající a vášnivá víra v nespoutanou tvůrčí svobodu každého umělce vyjádřit osobní pohled jakoukoli formou, kterou uzná za vhodnou a přijatelnou. (…) Eseje Kandinského, Marka a Macka vyjadřovaly víru v symbolickou a psychologickou působivost abstraktních forem.
SKUPINA DE STIJL
121: „Umění je jenom náhrada, když se nám stále nedostává krásy života. Zmizí v proporcích, když život získá rovnováhu.“ Piet Mondrian, 1937
ART DECO
135: Jazzový věk Velkého Gatsbyho (1925) F. S. Fitgeralda vykouzlil éru nymfiček, charlestonu a tanga, období, kdy se lidem chtělo zapomenout na traumata sv. války, radovat se a těšit se na budoucnost. Rychlost, cestování, luxus, odpočinek a moderní styl – to si žádala tato vědomě módní kultura; art deco poskytlo obrazy a objekty, které odpovídaly tehdejším touhám.
//
161: „Umění malovat je jedním ze způsobů myšlení.“ René Magritte, 1949
176: Claes Oldenberg: „Jean D. mě přivedl k tomu, abych se zeptal, proč se dělá umění a z čeho sestává umělecký proces, místo abych se snažil přizpůsobit tradici a pokračovat v ní.“
184: „Dnes nemůže umění existovat, pokud neohromuje.“ Michel Taipé, 1952
George Brecht: „Pro mě byl Fluxus skupinou lidí, kteří se dali dohromady a zajímali se o sebe navzájem a o svá díla.“
OP ART: „Prožít umělecké dílo je důležitější než mu rozumět.“ Victor Vasarely
KONCEPTUALISMUS
240: „Být umělcem dnes znamená zpochybňovat podstatu umění.“ Joseph Kosuth, 1969
„zaměstnává spíš mysl diváka než jeho zrak a emoce“
VIDEO ART: Marchall McLuhan: „Umění nemá za úkol ukládat okamžiky zážitků, ale objevovat prostředí, která jsou jinak neviditelná.“
SOUND ART
284: „Jaký je vztah mezi člověkem a zvuky v jeho okolí a co se stane, když se tyto zvuky změní?“ R. Murray Schafer, 1977
Co na srdci, to v prstech