Ester Dobiášová

Od Alaina de Bottona jsem četla na doporučení jedné blogerky knihu Umění cestovat, poté jsem viděla tuto přednášku TED a jako filosof mě velmi zaujal. Stejně jako Umění cestovat mi i Architektura štěstí umožnila vnímat svět kolem mě jinak, než jsem byla zvyklá. V této knize konkrétně architekturu a její smysl v životě člověka. Bottonova ,lidská filosofie´, jak bych ji nazvala, je mi blízká. Jde poznat, že pro svoje spisy dělá důkladné rešerše, ale že má také přehled a umí si pospojovat nebo dát do souvislosti různé oblasti života, což bylo patrné především u Umění cstovat. Protože kniha nese podnázev Tajné umění zařídit si život, naťukává i smysl umění, i když ho vztahuje především na architekturu.

Kniha je bohatá na myšlenky, některé jsem si vypsala. Pokud nemáte čas nebo chuť knihu číst, doporučuji si projít aspoň tyto výpisky :)

Tento citát reaguje na umění středověku, renesance a jiné, kdy umělci tvořili nádherná a idealistická díla. De Botton je srovnává s dnešním moderním uměním. Tento pohled jsem ještě nikde nečetla a i za tyto střípky z umění si knihy cením: ,,My se, na rozdíl od svých idealizujících předků, pyšníme zájmem o realitu. Oceňujeme umělecká díla podle toho, do jaké míy opouštějí růžové ideály a souzní se skutečným stavem věcí. Ceníme si těchto prací proto, že nám ukazují, kdo jsme, ne kým bychom chtěli být.“ (131)

Smysl umění? ,,Teoretici idealizující tradice byly příjemně upřímní ve svém tvrzení, že umění by se mělo snažit, aby se něco dělo, a že by se mělo, což je důležité, snažit udělat z nás dobré lidi.“ (142)

Proč obdivujeme architekturu? ,,Velká architektonická díla k nám budou promlouvat o stupni klidu, síly, rovnováhy a půbavu, kterého my, jako diváci i jeho stavitelé, většinou nemůžeme dosáhnout. A právě proto nás okouzlují a dojímají. Architektura vyvolává náš respekt, protože nás překonává.“ (132)

Co vyvolává bezchybnost? ,,Bezchybné předměty nás upozorňují na průměrnost našeho prostředí. Připomínají nám, jak bychom si přáli, aby věci navždy zůstaly, a jak jsou naše životy neúplné.“ (143)

Otázky krásy. ,,Pravděpodobně když máme v životě nejvíce problémů, jsme také nejvnímavější je kráse. (…) To, co v hloubi duše hledáme, je podobat se vnitřně předmětům a místům, která se nás svou krásou dotýkají, ne je fyzicky vlastnit. (146)

,,(…) Krása leží mezi dvěma krajnostmi – řádem a složitostí. Stejně jako neoceníme bezpečí bez tušeného pocitu nebezpečí, tak pouze v budově, která bude flirtovat se zmatkem, pochopíme míru smyslu pro řád a pořádek.“ (186)

Originalita v architektuře? ,,I když originalita je v určitých oborech důležitá, omezení a dodržování pravidel jsou zase mnohem důležitější v mnoha jiných. Málokdy si přejeme, aby nás za rohem překvapilo něco nového. Od svých budov chceme stálost, protože sami máme často blízko ke zmatku a hysterii.“ (177)

Zde mluví o směru japonské architektury, kterou si můžete prohlédnout třeb ZDE (Tezuka Architects). ,,Nejsou tu žádná okna s výhledem ven, asi aby obyvatelé domu lépe viděli to, čeho je opravdu nutné si všímat. (…) Je to architektura vytvořená k tomu, aby trénovala mysl soustředit se nikoli na projevy, ale na podstatu.“ (226)

,,Špatná architektura je selháním jak psychologie, tak plánů. Je to hmatatelně vyjádřený příklad tendence, kvůli níž si bereme špatné lidi, vybíráme nevhodnou práci a zamlouváme špatné dovolené: tendence nerozumět tomu, kdo jsme a co nás uspokojí.“ (239-240)

Jinak celá strana 145 krásně vysvětluje křesťanskou architekturu.

Citace z: DE BOTTON, Alain. Architektura štěstí: tajné umění zařídit si život. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlin, 2010, 265 s. Tema, sv. 4. ISBN 978-808-7162-644.