Od Toma Robbinse jsem četla zatím jen jednu knihu, která mě nadchla, proto je těžké se mému očekávání vyrovnat. Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé jsem četla s menším zápalem. Zatímco Parfém bláznivého tance se točí především kolem nesmrtelnosti, tak tato kniha kolem náboženských dogmat. To není docela moje oblast zájmu, ale o to víc jsem se mohla v určitých pasážích zamýšlet. Hlavního hrdinu Switterse jsem si připodobňovala k autorovi, jeho vášeň filozofovat, vše rozebírat a hnát své myšlenky do extrémů. Ukecaný, vášnivý, originální. Musí sdělit vše, co má na jazyku, a tak není divu, že má kniha přes 400 stran. Děj je, jak jinak, ulítlý, ne příliš realistický, plný humoru i zmíněné filozofie a mých oblíbených přirovnání a originálního jazyku, který mě k této knize vázal nejvíc. Příkladem dávám citace:
- Gigantická můra tloukla do okenice jako zběsilá tropická bouřka. (12)
- Ulicemi se plazila mlha, ponurá jako nějaký orientální démon a studená jako vejce v aspiku. (17)
- Zornice jeho shora zmíněných planoucích, uhrančivě zelených očí byly rozšířené tak, že připomínaly hořáky na sporáku v domečku pro panenky. (26)
- Čtvrť byla prázdná jako transylvánská krevní banka. (251)
- Chaos je často jen cena účtovaná za svobodu. Takzvaný řád historicky vyžádal více obětí než takzvaný chaos. (301)
- Podle zpráv na internetu se obě armády v tuto chvíli soustřeďovaly podél turecko-syrské hranice a přes hranici se dalo dostat daleko hůř než do dívčího deníčku. (366)
- Tma černá jako špína za nehtama hajzlbáby a světlo zářiivější než přední zuby Pána Boha. (440)
- ,,Mám rád sám sebe,“ pravil. ,,Ale není to opětované.“ (440)
- A úplně na závěr při děkování: Autor by rád připil číší dobrého ročníkového inkoustu na zdraví…
Knihu můžu doporučit, ale jako první seznámení s Robbinsem bych volila spíše ten Parfém :).
Více se můžete dozvědět na cbdb.cz
Co na srdci, to v prstech